Minulý víkend jsme se se skautkami a skauty z 21. vyjeli do Sklenařic nad Jizerou. Nejen si zavzpomínat na dávné ochotníky, když jsme ještě jezdili do tamní sokolovny, ale hlavně si zalyžovat. Výprava byla na prodloužený víkend už od čtvrtka a jeli jsme vlastním autobusem. Ten byl bohužel poloprázdný, jelikož nám sousta skautů a skautek nakonec nejela. Akce to byla poněkud dobrodružná, jelikož pán, co nám měl dát klíče od sokolovny zapomněl, že přijedeme už ve čtvrtek a nebyl k sehnání (vše se nakonec vyřešilo, nemuseli jsme spát venku). Ani s pátečním lyžováním na Šachtách to nevypadalo moc slavně, střídavě mrholilo a bylo nad nulou. Nakonec jsme se na sjezdovce prostřídali na dvě půlky, druhá půlka bohužel cestou do sokolovny schytala slejvák. Vše se ale obrátilo v pátek večer. Začalo sněžit a v sobotu ráno cestou do Pasek už leželo minimálně patnáct čísel. Když jsme se odpoledne vraceli, tak už jsme mohli skoro celou cestu jet na lyžích / prknech. Do Pasek to sice byly tři kilometry, ale myslím že to za celý den lyžování stálo za to, dalo se jezdit i mimo upravené sjezdovky, což za mě bylo mnohem lepší. Po poslední jízdě jsme se pak odměnili večeří v hospůdce na Prdečku (většina borůvkovým gigaknedlíkem). Neděle proběhla ve znamení balení a úklidu a všichni jsme v pořádku dorazili do Prahy. Třešnička na dortu vedle lyžování byl ještě páteční kurt háčkování od Chrpy. Téměř všichni odjeli domů alespoň s půlkou vlastnoručně uháčkované čepice.
Majda <3
