Vyjeli jsme jako správní vodní skauti na vodu – skautky a skauti společně. Naší volbou byla řeka Ploučnice alias česká Amazonka. Ploučnice není velká řeka a její náročnost spočívá v množství meandrů, padlých kmenů a všudypřítomných vrbiček. Tahle řeka prověřila kormidelnické schopnosti asi úplně všech.
Cestu tam jsme zvládli dobře, první komplikace v podobě partičky velice hlasitých lidí přišla už v pátek v noci. Noc jsme nějak přečkali a odložili budíček. První sobotní etapa byla jednodušší, začínali jsme splutím Průrvy u Novin pod Ralskem. Náročnější meandry a džungle následovaly až za Mimoní, kde jsme obědvali. Do kempu Boreček jsme tak dorazili až večer.
V neděli nás čekala delší a náročnější etapa – meandry a křoví po celou cestu. Aby toho nebylo dost, tak nás již v kempu zdržela jakási němka, která nás osočila z ukradení pádla (neukradli jsme ho) – ta si pak jedno naše pádlo pokusila přisvojit i cestou, když jsme svačili a pak i blokovala řeku. Celý tento problém se nakonec vyřešil, ale my jsme tím nabrali zpoždění a nestihli jsme původní autobus, kterým jsme se chtěli vracet. Zpátky do prahy jsme nakonec dojeli vlakem až v půl deváté.
I přes konflikty s pátečními řvouny i bláznivou němkou jsme si vodu užili, přiměřené množství lodí se cvaklo, nikomu se nic nestalo a všichni si odnášíme velkou zkušenost.
